V těchto místech řeka prudce mění svůj směr. Tato výrazná změna souvisí s geologickým vývojem území. Až dosud jste procházeli společenstvy převážně druhotných smrčin, s nepatrnou příměsí buku, jedle či olše. Výše po toku uvidíte zachovalé jedlové bučiny u kamenných moří a bučiny na svazích údolí, kde vedle buku lesního (Fagus silvatica) rostou i další druhy, javor klen (Acer pseudoplatanus) a lípa malolistá (Tilia cordata).
V bylinném podrostu je pak možno nalézt bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kapraď rozloženou (Dryopteris dilatata) a místy malý keřík lýkovce jedovatého (Daphne mezereum).
V minulosti se na tomto místě vyskytovaly i dubohabřiny. Dnes zde zbyly pouze jednotlivě rostoucí habry a v podrostu některé typické byliny ? ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), zvonečník klasnatý (Phyteuma spicatum) a pitulník horský (Galeobdolon montanum).
Zajímavým společenstvem jsou reliktní bory na suchých výchozech skal. Mimo vůdčí dřevinu, borovici lesní (Pinus sylvestris), naleznete v bylinném podrostu vřes obecný (Calluna vulgaris). Nízký vzrůst stromů není odrazem krátkého věku, ale stanovištních podmínek s nedostatkem vláhy,živin a extrémních teplot v průběhu dne i roku.
Ve zdejších lesích je prvořadá ochranná a vodohospodářská funkce lesa. Hospodaření v lesích se provádí způsobem přírodě blízkým a jeho cílem je postupná obnova přirozené skladby