Řeka Doubrava pramení v okolí Radostína. Její horní tok si razí cestu měkkými horninami. Část těchto hornin spolu s dalším materiálem unáší řeka do míst, kde dochází ke zpomalení toku, čímž jsou vytvořeny vhodné podmínky k usazení těchto splavenin. V takových místech vznikají údolní, nebo-li nivní náplavy.
Pokud se nivy pravidelně udržují, například kosením, vytvářejí se na nich luční společenstva. V jarním období zde bíle vykvétá bledule jarní (Leucojum vernum), žlutě orsej jarní (Ficaria verna) a křivatec žlutý (Gagea lutea). V létě pak převládají trávy zastoupené lipnicí luční (Poa pratensis), třeslicí prostřední (Briza media), medyňkem vlnatým (Holcus lanatus). V nesekaných, zastíněných částech roste kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) či netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere).
Místa, která zůstávají neobhospodařována, zarůstají zvolna listnatým lesem s převahou olše, vrby a jasanu.
Rozvoj trampingu zde v minulosti přinesl výstavbu srubů a chat. Chataření s sebou mimo jiné přináší i pěstování stanovištně nepůvodních druhů rostlin, jako je např. v blízkosti rostoucí pámelník (Symphoricarpos rivularis).
Dnes je další výstavba chat zakázána, stejně jako táboření a rozdělávání ohňů. Hlavním důvodem tohoto opatření je ochrana území a zachování jeho přírodních hodnot.